|
|
Vzdělávání a příprava k povolání lidí s mentálním postižením na Teplicku
Herman, Zdeněk ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Abstrakt k diplomové práci Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku 21.4.2011 Zdeněk Herman - Speciální pedagogika Abstrakt Přes jakékoli problémy regionu počínající kulturním prostředím, skladbou lidí po nezaměstnanost jsem byl doveden k přesvědčení, že takové faktory nebývají vždy hlavní. Někdy vzdělání nebývá hlavním vlivem, přestože je potřebné, avšak charakter, píle a pracovitost jsou vlastnosti, podle kterých jsou lidé s postižením bráni k pracovnímu poměru. Hodnoty, které má rodina lidí s postižením někdy bývají problematické pro vzdělávání a proto jsou nabízeny školou. Výsledek je pak závislý na kvalitě školy a její vedení. Věděl jsem, že v Teplickém kraji jsou dvě školy, které nabízejí komplexní vzdělání a přípravu ke kvalitnímu plnohodnotnému životu. Přesto některé prvky je potřeba vylepšit. Nějvětší práci by mělo být přesvědčení lidí s MP, aby uměli sami se rozhodovat, pracovat a nezpohodlnět, aby měli potřebu najít povolání a nezůstat doma, kdy mají rentu. Motivace a chuť je klíčovým faktorem kvalitního života lidí s MP.
|
|
|
Tranzitní programy jako podpora tělesně postiženého člověka při přechodu ze školy do zaměstnání
Benešová, Zuzana ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Název: Tranzitní programy jako podpora tělesně postiženého člověka při přechodu ze školy do zaměstnání Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá tématem tranzitních programů pro osoby s tělesným postižením. Vymezuje oblast tělesného postižení, zmiňuje vývoj péče o osoby s tělesným postižením a představuje situaci ve výchově, vzdělávání a poradenství ve vztahu k lidem s tělesným postižením v současnosti. Dále práce ukazuje možnosti integrace člověka s tělesným postižením na úrovni společenské a pracovní s upozorněním na specifické rizikové situace v životě člověka s tělesným postižením, zejména na problematiku nezaměstnanosti. Stěžejní část práce popisuje tranzitní program s jeho principy a cíli a představuje realizaci konkrétního příkladu. Cílem práce bylo zjistit, ve kterých oblastech života cítí lidé s tělesným postižením nespokojenost a zda jsou služby tranzitních programů zaměřeny tak, aby v těchto oblastech mohlo být u klientů tranzitních programů dosaženo pocitu osobní spokojenosti. Proto byl proveden průzkum technikou dotazníku. Z jeho výsledků lze vyvozovat, že největší nespokojenost respondenti pociťují v oblasti zaměstnání. Vzhledem k tomu, že tranzitní programy zaměřují své služby zejména na získání vhodného zaměstnání pro své klienty, lze je v tomto směru podpořit. Z šetření však také vyplynula...
|
|
|
Tranzitní období v životě osob s mentálním postižením: Tranzitní plánování přechodu ze školy do zaměstnání
KASTLOVÁ, Ivana
V této práci se zabývám problematikou období přechodu ze školy do zaměstnání u osob s mentálním postižením žijících v dětském domově. Především věnuji pozornost samotným osobám s mentálním postižením, a to zejména tomu, jak jsou na svůj přechod ze školy do zaměstnání připravovány, jak toto důležité období zvládají a kdo do něj dále vstupuje. V teoretické části se zabývám vymezením pojmů mentální postižení, tranzitní program, tranzitní plánování a tranzitní období. V závěrečné části popisuji stav u sledovaných osob s mentálním postižením před přechodem ze školy do zaměstnání, během něj a po něm. Přínosem této práce bude vytvoření přehledu, jak probíhá plánovaný přechod osob s mentálním postižením ze školy do zaměstnání. Dále se budu snažit navrhnout i jiné formy podpory, které by usnadnily osobám s mentálním postižením snadněji zvládat toto nesnadné období v době zmíněného přechodu.
|
|
|
Tranzitní programy realizované v rámci studia praktické školy dvouleté
HAVELKOVÁ, Denisa
Ve své práci jsem se zaměřila na přechod ze školy do zaměstnání u lidí s mentálním postižením. Popisuji základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Dále je v práci popsáno rozdělení a charakteristika jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis období dospívání, které úzce souvisí s tímto důležitým posunem v životě, profesní příprava mládeže s mentálním postižením, samotný přechod ze školy do práce a také důležitý popis tranzitního programu. Cílem práce je, zaměřit se na průběh pracovního začleňování osob s mentálním postižením. Cílovou skupinou jsou tedy klienti, kteří program nyní navštěvují. Praktická část práce začíná zvolením vlastních cílů. V dalších podkapitolách následuje metodika, kterou jsem si pro tuto práci zvolila k dosažení cílů. Podle rozhovorů se zaměstnanci a klienty jsem sepsala průběh tranzitního programu a zaměřila se na jejich prospěšnost. Tranzitní program vnímám jako specifický program, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Tranzitní programy realizované v rámci studia praktické školy dvouleté
HAVELKOVÁ, Denisa
Ve své práci jsem se zaměřila na přechod ze školy do zaměstnání u lidí s mentálním postižením. Popisuji základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Dále je v práci popsáno rozdělení a charakteristika jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis období dospívání, které úzce souvisí s tímto důležitým posunem v životě, profesní příprava mládeže s mentálním postižením, samotný přechod ze školy do práce a také důležitý popis tranzitního programu. Cílem práce je, zaměřit se na průběh pracovního začleňování osob s mentálním postižením, na jaké pozice se program snaží klienty umístit a na jakých pozicích klienti pracují po ukončení tranzitního programu. Cílovou skupinou jsou tedy klienti, kteří program nyní navštěvují, ale také klienti, kteří programem již prošli a nyní jsou zaměstnáni. Praktická část práce začíná zvolením vlastních cílů. V dalších podkapitolách následuje metodika, kterou jsem si pro tuto práci zvolila k dosažení cílů. Podle rozhovorů se zaměstnanci jsem sepsala průběh tranzitního programu. Z rozhovorů s aktivními klienty jsem vyhotovila osobní anamnézy, zjistila, na jaké pracovní pozice se připravují, a od bývalých klientů jsem pomocí rozhovorů zjišťovala, kde jsou nyní zaměstnáni. Tranzitní program vnímám jako specifický program, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Tranzitní plánování přechodu žáka s mentálním postižením z primárního vzdělávání do sekundárního vzdělávání
SACHR, Jakub
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza postojů jednotlivých aktérů tranzitního plánování období přechodu žáka s mentálním postižením z primárního do sekundárního vzdělávání. Výzkum se dále zabývá vnímáním vlastních rolí samotnými aktéry, kdo všechno vstupuje do tohoto období přechodu a zda se v českém prostředí vzdělávacího systému realizují tranzitní programy nebo jejich obdoba, jen pod jiným označením. Odpovědi na takové otázky se pokouší nalézt práce pomocí biografického výzkumu na základě hloubkových rozhovorů s potenciálními aktéry tranzitního plánování a analýzou dokumentů úřední povahy. První část přibližuje specifika dospívání osob s mentálním postižením a problematiku tohoto postižení, dále popisuje koncept tranzitních programů a jejich historii ve světě i u nás, nastiňuje vztah mezi inkluzivním konceptem a tranzitním plánováním a pomocí analýzy dokumentů se pokouší najít fragmenty tranzitního plánování v české legislativě. Na základě analýzy rozhovorů poskytnutých potenciálními aktéry je tranzitní plánování v této významné životní fázi považováno za nesmírně důležité, aktéři definují svoji roli v tranzitním týmu, identifikují další členy a hledají koordinátora pro organizační zajištění. Výsledky výzkumu ukazují, že tranzitní plánování, i přes absenci zakotvení v legislativě, je v českém vzdělávacím systému v menší míře realizováno, jen tranzitním programům chybí organizační zajištění a hlavní role koordinátora tak probíhá nahodile na základě iniciativy potenciálního aktéra, nejčastěji školy nebo rodiny žáka s mentálním postižením. Přínosem této práce je upozornění na význam tranzitního období přechodu z primárního školství do sekundárního, jež je jako téma opomíjené oproti období přechodu ze školy do zaměstnání a nezávislého života obecně, a dále seznámení se situací v české školství.
|
|
| |
|
|
Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku
Herman, Zdeněk ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Abstrakt Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku 30.6.2011 Autor: Zdeněk HERMAN Studijní program: Speciální pedagogika-obor vedoucí práce: doc. PhDr. Jan ŠIŠKA PhD. Abstrakt: Přes jakékoli problémy regionu počínající kulturním prostředím, skladbou lidí po nezaměstnanost jsem byl doveden k přesvědčení, že takové faktory nebývají vždy hlavní. Někdy vzdělání nebývá hlavním vlivem, přestože je potřebné, avšak charakter, píle a pracovitost jsou vlastnosti, podle kterých jsou lidé s postižením bráni k pracovnímu poměru. Hodnoty, které má rodina lidí s postižením někdy bývají problematické pro vzdělávání a proto hodnoty jsou nabízeny školou. Výsledek je pak závislý na kvalitě školy a jejím vedení. Věděl jsem, že v Teplickém kraji jsou dvě školy, které nabízejí komplexní vzdělání a přípravu ke kvalitnímu plnohodnotnému životu. Přesto není příprava ke kvalitnímu životu plně komplexní. K přípravě k povolání chybí Tranzitní program, který jde ruku v ruce s Podporovaným zaměstnáváním, které na Teplicku funguje. Největší práci by mělo být přesvědčení lidí s MP, aby uměli sami se rozhodovat, pracovat a nezpohodlnět, aby měli potřebu najít povolání a nezůstat doma, aby měli vlastní kontrolu na vlastní vůlí chodit pravidelně do práce. Motivace a chuť...
|
|
|
Tranzitní programy jako podpora tělesně postiženého člověka při přechodu ze školy do zaměstnání
Benešová, Zuzana ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Název: Tranzitní programy jako podpora tělesně postiženého člověka při přechodu ze školy do zaměstnání Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá tématem tranzitních programů pro osoby s tělesným postižením. Vymezuje oblast tělesného postižení, zmiňuje vývoj péče o osoby s tělesným postižením a představuje situaci ve výchově, vzdělávání a poradenství ve vztahu k lidem s tělesným postižením v současnosti. Dále práce ukazuje možnosti integrace člověka s tělesným postižením na úrovni společenské a pracovní s upozorněním na specifické rizikové situace v životě člověka s tělesným postižením, zejména na problematiku nezaměstnanosti. Stěžejní část práce popisuje tranzitní program s jeho principy a cíli a představuje realizaci konkrétního příkladu. Cílem práce bylo zjistit, ve kterých oblastech života cítí lidé s tělesným postižením nespokojenost a zda jsou služby tranzitních programů zaměřeny tak, aby v těchto oblastech mohlo být u klientů tranzitních programů dosaženo pocitu osobní spokojenosti. Proto byl proveden průzkum technikou dotazníku. Z jeho výsledků lze vyvozovat, že největší nespokojenost respondenti pociťují v oblasti zaměstnání. Vzhledem k tomu, že tranzitní programy zaměřují své služby zejména na získání vhodného zaměstnání pro své klienty, lze je v tomto směru podpořit. Z šetření však také vyplynula...
|
|
|
Vzdělávání a příprava k povolání lidí s mentálním postižením na Teplicku
Herman, Zdeněk ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Abstrakt k diplomové práci Vzdělávání a příprava k povolání u lidí s mentálním postižením na Teplicku 21.4.2011 Zdeněk Herman - Speciální pedagogika Abstrakt Přes jakékoli problémy regionu počínající kulturním prostředím, skladbou lidí po nezaměstnanost jsem byl doveden k přesvědčení, že takové faktory nebývají vždy hlavní. Někdy vzdělání nebývá hlavním vlivem, přestože je potřebné, avšak charakter, píle a pracovitost jsou vlastnosti, podle kterých jsou lidé s postižením bráni k pracovnímu poměru. Hodnoty, které má rodina lidí s postižením někdy bývají problematické pro vzdělávání a proto jsou nabízeny školou. Výsledek je pak závislý na kvalitě školy a její vedení. Věděl jsem, že v Teplickém kraji jsou dvě školy, které nabízejí komplexní vzdělání a přípravu ke kvalitnímu plnohodnotnému životu. Přesto některé prvky je potřeba vylepšit. Nějvětší práci by mělo být přesvědčení lidí s MP, aby uměli sami se rozhodovat, pracovat a nezpohodlnět, aby měli potřebu najít povolání a nezůstat doma, kdy mají rentu. Motivace a chuť je klíčovým faktorem kvalitního života lidí s MP.
|
host ::
RSS.